Přípravka U11
27/08/2019

TJ Sokol Cítov U11 – FK Pšovka U10 25:2 (13:1)

Sestava: Kučera – Roudnický, Nedvěd (C), Kořenský, Dolejš, Jindráček, Skřipský

Branky: Dolejš, Nedvěd

I druhé přátelské utkání bohužel skončilo vysoce nepříznivým výsledkem pro náš tým. Hráči soupeře nemilosrdně trestali naše chyby – zejména neuvěřitelně hloupou hru před naší brankou. Často jsem si sbíhali pro míč až k brankáři (což je samozřejmě v pořádku), ale v polovině případů jsme se otočili přímo do protihráče, který díky své fyzické převaze neměl problém náš odstrčit a míč jednoduše uklidit do brány.

Aspoň pěti gólům bychom zabránili, pokud bychom byli plně připraveni na hru i v té části hřiště, kde se momentálně nehrálo. Konkrétně se jedná o naše útočníky, kteří absolutně nepočítali s tím, že by se míč mohl odrazit jejich směrem a nechávali soupeřovy obránce pálit z poloviny hřiště.

Věcí, ve kterých se musíme zlepšit, jsem viděl milion. Ale myslím, že je 100% v našich silách se Cítovu během podzimní části herně i výsledkově vyrovnat. Potenciál máme – každý z kluků dokázal předvést několik hezkých akcí, ve kterých ukázali svoje individuální kvality.

Méďa jako kapitán se vyrovnal větším soupeřům a dokázal je v osobních soubojích porážet. Navíc přidal několik krásných průniků po pravé straně, kde motal hlavy obráncům svými naznačovačkami.

Roudy mě velmi překvapil svým výkonem (a vysloužil si kapitána), protože bojoval, mluvil a dokázal hrát odvážně jeden na jednoho. Navíc předvedl z mého pohledu famózní výkon ve brance, kde působil nebojácně a sebevědomě.

Skřípa byl dnes velmi platným hráčem zejména kvůli své bojovnosti. Když hrál záložníka, dokázal velmi dobře napadat tam, kde bylo potřeba, a častokrát soupeři míč sebral. Stále velké rezervy v tom, co dělat s míčem – kdy nahrát, kdy jít do kličky, kdy míč „oplotit“.

Šíma – oproti pátečnímu tréninkovému zápasu určitě zlepšení (tam nedělal nic), teď už dělal aspoň něco (nejenom přihrávka, ale i klička se objevila).

Doly – bránění = velká katastrofa (když ti soupeř uteče o 3 metry a všimneš si toho až ve chvíli, kdy je sám před brankářem, tak je něco špatně). Ve hře do útoku to bylo lepší – tomu naznačení přihrávky brankáři jsem uvěřil i já 🙂

Kůča – ve hře v poli slušná bojovnost, ta ale bohužel k dobrému výkonu nestačí. V bráně to zatím také nebylo ono. Cesta ke zlepšení vede přes poctivý trénink a odhodlání.

Dejv – kdo nic nedělá, nic nezkazí a nic se nenaučí. Naštěstí Dejv toho dělá hodně, a proto se z nepovedených akcí určitě brzy poučí a bude zase o kousek lepším fotbalistou. Nasazení výborné, odvaha výborná, vyhodnocování situací (co kdy udělat – hlavně před vlastní bránou) bídné.

Proti velkým soupeřům budeme hrát celý rok, takže nemá cenu fňukat a říkat, že to nejde. Jestli oni jsou větší, tak my musíme být chytřejší, rychlejší, bojovnější, lepší v práci s míčem i v nabíhání a obsazování hráčů. To tam dnes nebylo. Ale věřím, že brzy bude.

Sportu zdar!