Přípravka U7
17/04/2022

U9: FK Pšovka „C“ – TJ Sokol Všetaty

V sobotu 16. dubna jsme sehráli první mistrovské utkání jarní sezóny okresního přeboru kategorie U9, skupiny J. Náš tým vystupuje pod názvem FK Pšovka „C“, jsme tedy třetím týmem našeho klubu nasazeným do této soutěže mladší přípravky. Do tohoto Céčka pak rovným dílem nominujeme jednak méně vytížené hráče kategorie U9 a jednak nejpokročilejší hráče kategorie U7. Na domácím hřišti jsme se utkali s týmem Všetat a nastoupil jsme v sestavě Maty, Kryštof, Tomáš a Šimon (kluci z U9) a Toník, Ondra a Ládík (z U7).

Od počátku zápasu jsme co do vývoje skóre měli navrch. Gólově se prosazoval zejména Maty, který se spolu s bráchou u nás rozehrával po prodělané nemoci a oba jinak stabilně válí v Béčku. Postupně se přidal i Toník a další střelci a zápas se dohrál s konečným skóre 22:8.

Z naší hry si odnáším několik poznatků. Kluci z U7 zatím zpravidla nedrží pozice, na kterých mají hrát, což je něco, na čem musíme zapracovat. Zadní útočníci po ztrátě míče často nepřepnuli dozadu a soupeř se dostával do přečíslení. Silnější tým by nás v tomto ohledu gólově vytrestal mnohem více. Dále přihrávky v útočné fázi na půlce soupeře… Nebyly vidět prakticky vůbec, a to ani od zkušených hráčů U9. Dostane-li se hráč s míčem na dostřel soupeřovy branky, tak už ho zajímá jen zakončení (i třeba z ostrého úhlu, pokusem o střelu přes protihráče nebo střelou z větší dálky), byť se mu nabízí výhodněji postavení spoluhráči. V tréninku bychom klukům měli pozvolna začít ukazovat, že v těchto situacích mají i jiné možnosti než střelu. Pozitivem pak byly některé dobře vyřešené útočné akce, kdy už náš hráč mohl třeba střílet, ale zvolil ještě kličku brankářovi, aby zakončil na jistotu do prázdné branky. Dařila se nám i rozehrávka od brány, i když nutno přiznat, že soupeř nám ji moc nenapadal.

V závěru zápasu pro mě naprosto nepochopitelně vzplanuly emoce na straně rodičů soupeřových hráčů, hostujícího trenéra nevyjímaje. Vulgarity, sprostá slova, pokřikování… zkrátka něco, co do mládežnického sportu vůbec nepatří. Kdyby snad náhodou tento článek četl některý z rodičů, který se těchto výlevů účastnil, dovoluji si ho odkázat na materiál FAČRu nazvaný Manuál pro trenéry, rodiče a děti věnující se předcházení takovýmto negativním situacím ve sportu dětí.

Abych však byl spravedlivý na obě strany, myslím si, že i my bychom si z té situace měli odnést ponaučení. A sice, že přestože „čarovala ryba, aby byla chyba“ zní jako nevinné dětské „zaklínání“ soupeřova střelce při pozápasových penaltách, tak v konečném důsledku je to vlastně snaha onoho střelce „rozhodit“, aby penaltu neproměnil. A to není fér! Odteď už se tedy „čarovala ryba“ v našich zápasech objevovat nebude 🙅‍♂️.