Přípravka U7
15/05/2022

U7: Jarní liga – turnaj č. 2

V sobotu 14. května jsme si zajeli do Prahy na druhý turnaj série Jarní liga ročníku 2015. Pořadatelé z Meteoru tentokrát přesunuli turnaj z umělky na přírodní trávu a druhou změnou oproti prvnímu turnaji byla účast pražské Sparty, která nahradila tým Loko Vltavín. Přijeli jsme jako první tým průběžného pořadí Jarní ligy a chtěli jsme co nejlépe navázat na své předchozí vystoupení. Sestava byla stejná jako minule, jen jsme přibrali navíc Páťu, abychom rozložili síly na víc hráčů.

Prvním týmem naší čtyřčlenné skupiny, se kterým jsme se na úvod turnaje utkali, byly Hovorčovice. Pro nás příjemný začátek, soupeř příliš nekladl odpor a v pohodě jsme si dokráčeli k vítězství 10:0.

Dalším soupeřem byla Admira, která nám na minulém turnaji dělala velké problémy. Ne že by tehdy ten zápas byl nějak herně vyrovnaný, byli jsme lepší, ale urputná obrana spolu s výborným brankářem nám dovolili jen nejtěsnější vítězství. Tentokrát byla situace trochu jiná. Trenérce Admiry se sešlo pouhých 5 kluků, po nářezu od Sparty to navíc jeden psychicky nedal a tatínek dalšího chtěl svého syna odvézt domů, protože takovou ostudu prý nemají zapotřebí… 🤨 No, naštěstí vše zachránili Sparťani, kteří jim půjčili několik svých kluků 👏, a do zápasu s námi tak Admira nastoupila. Dva “rebelující” hráči se vyklidnili a Admira pak v dalším průběhu turnaj dohrála i bez Sparťanů. A co tedy ten zápas? Tři nebo čtyři půjčení Sparťani byli celkem znát, ale i tak jsme si poradili a zvítězili jsme 5:2.

Poslední zápas ve skupině, troufám si říct, vešel do historie našeho klubu 😲. Tedy, berte to prosím s nadsázkou, jde o nejmladší kategorii v rámci mládeže… Utkali jsme se se Spartou, potřetí v této sezóně a do třetice už to vyšlo! Kluci k zápasu přistoupili velmi zodpovědně, poctivě se vraceli dozadu a odebírali Sparťanům míče. Dopředu to byl boj, soupeř bránil neméně poctivě. Přesto nám to tam padalo. Měli jsme i štěstí na odražené míče, že nám šly na kopačky… každopádně zhruba v polovině zápasu stav 3:0 a my trenéři nevěřili svým očím. V dalším průběhu už se ale prosadila i Sparta. Brzy přidala druhý gól a my v duchu tlačili čas, aby už byl konec. V jeden okamžik už jsem si myslel, že je to ztraceno, když nám propadl míč za obranu a jeden ze Sparťanů se řítil na našeho brankáře. Elian ale skvěle vyběhl a šanci soupeři zhatil. A pak už pan rozhodčí zapískal a senzační výsledek 3:2 byl na světě 😊. Je ale třeba férově přiznat, že zápas to byl naprosto vyrovnaný.

První místo ve skupině nás posunulo do souboje s druhým týmem ze sousední skupiny, jímž byla Fotbalová akademie Praha. Zápas jsme měli pod kontrolou, jediný gól jsme inkasovali až za stavu 4:0, kdy se náš brankář Ondra nestačil včas vrátit do branky ze svých útočných toulek na polovině soupeře. Potom už si jen soupeř vstřelil vlastní gól a byl konec – 5:1.

Naším posledním zápasem bylo tedy stejně jako minule finále. Sparta jako druhý tým naší skupiny porazila dle předpokladů vítěze skupiny sousední, jímž byl domácí Meteor. Takže repete souboje ze skupiny. Bylo mi jasné, že tentokrát to bude jiný zápas. Snažil jsem se kluky připravit na to, že teď na nás Sparta vlétne od samého začátku a dost pravděpodobně budeme tahat za kratší konec. A že je třeba stále věřit a bojovat i za nepříznivého stavu. A ono se to tak opravdu vyvinulo… Rychlého vedení 3:0 tentokrát dosáhl soupeř a my museli dotahovat. Kluci se snažili a podařilo se jim snížit na rozdíl jednoho gólu. Chtěli jsme hrozně moc vyrovnat a ve snaze dát ten kýžený gól jsme trochu zapomínali na zadní vrátka. Sparťani jsou už v této věkové kategorii tak vyspělí, že tato okna v naší obraně odhalili a pomocí průnikových přihrávek dvakrát po sobě poslali své útočníky do protiútoku, aniž bychom je zachytili… Rázem to bylo 2:5 a tak 3 minutky do konce. Kluci byli tímto vývojem viditelně zaskočení a tak Sparta přidala ještě šestý gól a pískal se konec.

To, co se v našem týmu dělo po prohraném finále, jsem už nějakou dobu tak trochu očekával. V této sestavě kluci prohráli zápas poprvé od loňského listopadu, když jsme hráli právě na Spartě. Teď byli naprosto zlomení, některým bylo do breku. Důkazem budiž společná fotka po skončení turnaje, kterou najdete pod článkem. Holt neumíme prohrávat… Budeme se muset zamyslet nad tím, jak klukům připravit optimální výzvy tak, aby se to naučili.

V kabině jsme pak klukům vysvětlili, že jsme teprve v polovině Jarní ligy, že se výsledky jednotlivých hracích dnů sčítají. A že jsme tak průběžně stále první. Někteří pak pookřáli, úplně to ale nepomohlo. Asi klukům ještě nějaký rok potrvá, než si uvědomí, že skončit na turnaji druzí za Spartou Praha není až tak úplně špatný výsledek 😀.