Přípravka U7
28/06/2022

U7: Ohlédnutí se za sezónou

Skončila nám sezóna 2021/22 a tak nastal vhodný čas zamyslet se nad tím, jaká vlastně byla a co nám přinesla.

V rámci těchto úvah je třeba nejprve si připomenout, čím jsme si od loňského srpna až do letošního června prošli. Z loňské U7 nám v týmu zůstalo 6 kluků a přišlo 10 kluků z Miniškoličky. Po zářijovém náboru přibylo zhruba 7 kluků a další asi 3 se připojili v průběhu podzimu. Trénovali jsme dvakrát týdně a zhruba od půlky září jsme kluky začali brát jednou za dva týdny na turnaje.

Už od počátku bylo zřejmé, že máme v týmu značné rozdíly co do sportovní úrovně, mentálního nastavení kluků na fotbal, motivace a z toho všeho vyplývající celkové výkonnosti. Brzy nám vykrystalizovaly 3 skupiny kluků:

1) Nejpokročilejší skupina, složená převážně z kluků, kteří už vloni prošli tréninkovým procesem a zápasovým zápřahem kategorie U7. Tyto kluky pak doplnili jeden a později druhý z talentovaných šikulů z náboru, stejně jako nejpokročilejší hráč loňské Miniškoličky.

2) Středně či mírně pokročilá skupina, kam patřila většina dětí z loňské Miniškoličky plus jeden kluk z náboru.

3) Začátečníci, tedy kluci, kteří s fotbalem buď úplně začínali, nebo už za sebou měli Miniškoličku, ale tempo jejich adaptace na pojetí fotbalu v kategorii U7 bylo pomalejší.

V průběhu sezóny pak v mém vnímání probíhaly mezi těmito skupinami dílčí přesuny, a to zpravidla směrem nahoru ruku v ruce s tím, jak se někteří kluci zlepšovali. Těmto skupinám jsme jednak přizpůsobovali náplň tréninku tak, aby před sebou kluci měli vždy optimální výzvu, a jednak domlouvali účast na turnajích (či přátelácích) s účastí týmů na podobné výkonnostní úrovni.

S nejméně pokročilou skupinou jsme se na podzim soustředili pouze na trénink základních fotbalových dovedností jako je vedení míče a útok na branku, a to pokud možno zábavnou formou. První zápasy si kluci vyzkoušeli až v zimě na jednom z halových turnajů. V průběhu jara jsme je do zápasů nasadili ještě dvakrát nebo třikrát, což nám přišlo vzhledem k jejich aktuálním schopnostem jako dostačující. Do systému hry 4 + 1 je postupně uvedeme teprve v příští sezóně.

Středně pokročilí se na turnaje dostávali zhruba jednou za měsíc, přičemž jsme je využívali zejména v systému 3 + 0. Na systém 4 + 1, kterým se hraje v mladší přípravce, jsme s nimi přešli až zhruba v druhé půlce jara. S týmy z našeho regionu hráli vždy víceméně vyrovnaná utkání.

Skupině nejpokročilejších kluků jsme se pak z hlediska zapojení do zápasů věnovali logicky nejvíce. Pro tyto kluky už bylo optimální hrát co nejvíce utkání, proto jsme na jaro přihlásili tým do jedné ze skupin okresního přeboru mladších přípravek. Nejprve ale k podzimu – určitou shodou okolností jsme se jako náhradníci dostali na pražský dvoukolový turnaj Podzimní liga pořádaný klubem Meteor Praha. Během této akce jsme se měli možnost utkat s minipřípravkami takových klubů jako Sparta či Slavia a v konfrontaci s nimi jsme nijak nepropadli. Celkově z toho bylo čtvrté místo a jako bonus pozvánka od Sparty na přátelák v jejich tréninkovém centru. Listopadový zápas na Strahově pak pro nás byl jednak opravdovým svátkem a jednak na dlouhou dobu poslední prohrou. Na zimních turnajích kluci nenašli přemožitele, a to jak na těch našich místních na mělnickém gymplu, tak ani v České Lípě či na turnaji v Kolodějích za účasti Bohemky nebo Meteoru (přesněji řečeno na druhém z turnajů v Kolodějích, na ten první jsme přijeli ve značně kombinované sestavě a skončili čtvrtí).

Na jaře jsme odehráli mistráky v okresním přeboru v rámci týmu skládaného vždy z poloviny kluků od nás a poloviny z U9. A Meteor nás pozval znovu na svou turnajovou sérii, tentokrát tzv. Jarní ligu, která sestávala ze 4 samostatných turnajů. Zde jsme prohráli až na druhém z nich, a to opět se Spartou… Nutno však dodat, že až poté, co jsme je v prvním vzájemném zápase turnaje porazili 😉. Vzhledem k tomu, že Sparta se zúčastnila jen poloviny turnajů Jarní ligy a třeba Slavia se neúčastnila vůbec, jsme v součtu dvou prvních a dvou druhých míst obsadili celkové první místo a převzali medaile a pohár od starosty MČ Praha 8.

Na tomto místě bych chtěl znovu poděkovat Fandovi Váňovi z U9, který je narozen v roce 2015 a mohl tak za nás startovat na pražských turnajích, stejně jako Tomovi Běhounkovi, který se do U9 od nás posunul v průběhu jara. Bez jejich přispění bychom úspěchu v Jarní lize těžko dosáhli, oni byli našimi největšími tahouny a na našem prvenství mají lví podíl. Oba dva si spolu ještě s Toníkem zasloužili účast na týdenní stáži na Spartě, kterou nám trenérský tým pražského klubu nabídl.

Pokud jde o získané fotbalové dovednosti a celkový progres našich kluků v průběhu sezóny, tak zase je třeba vnímat to z pohledu zařazení kluků do výše uvedených skupin. V té nejslabší skupině nám na konci sezóny zůstali kluci, kteří se ze začátečnické úrovně posunuli jen málo nebo vůbec. Neznamená to ale, že nemají žádný potenciál – to se projeví až později, ve vyšším věku. Pro většinu z nich to byl první rok s fotbalem a šlo především o to, aby si tento sport oblíbili a navykli si trochu na tréninkový proces. Většina z nich dokáže jakž takž vést míč u nohy, zvládat jednoduché změny směru a zblízka zakončit (Vaska, Tobík, Šíma, Pája, Víťa S., Tomáš D., Štěpán, Standa, Marek, Kristián, Vasja).

Pokud bych se podíval na prostřední skupinu, tak na konci sezóny jsme v ní měli kluky, kteří se posunuli ze začátečníků a zaznamenali tak obstojný progres, a pak kluky, kteří zde byli od začátku, ale jejich posun během sezóny nebyl příliš výrazný. Tito kluci se učí hrát v systému 4 + 1, tj. začínají už vnímat některé zásady hry jako třeba nabíhání do krajních prostorů při rozehrávce od brány apod. V jejich hře už se tu a tam objeví klička, zasekávačka nebo vyvezení míče do volného prostoru (Teo, Dáda, Tomáš M., Míla H., Víťa K., Míša, Vládík, Dominik).

V nejsilnější skupině pak byli na konci sezóny kluci, kteří buď byli dobří už od jejího začátku a svou výkonnost minimálně udrželi nebo posunuli dopředu, nebo kluci, kteří začínali na nižší úrovni, ale zaznamenali značný progres a v průběhu roku se zařadili k nejpokročilejším. Tihle hráči už zvládají vedení míče v rychlosti, kličku na více způsobů, obstojně dokáží vystřelit (někteří velmi tvrdě), přepínají do obrany, používají v soubojích tělo. Někteří z nich už vnímají jednoduché taktické souvislosti a dokáží přihrát spoluhráči, přestože to po nich zatím cíleně nevyžadujeme (Thomas, Toník, Ondra H., Ondra Č., Elian, Adam, Ládík, Páťa).

Podtrženo sečteno, sezóna to byla v mnoha směrech úspěšná. Na většině kluků je vidět, že je fotbal baví, což byl náš hlavní cíl. Přivést je k fotbalu, trénovat tak, aby se na každý trénink těšili, a vštípit jim základní herní dovednosti. Skupina nejpokročilejších kluků zdaleka předčila naše očekávání, což je super 👍. Doufáme, že v příští sezóně tito kluci fotbalově porostou dál a ostatní je dříve či později doženou, nebo se jim aspoň přiblíží 🙂.

V příští sezóně bychom se oproti této chtěli více soustředit na disciplínu a samostatnost v tréninku a rychlost rozhodování na hřišti. Dál se budeme snažit rozvíjet jejich potenciál a podněcovat je k postupnému vytvoření dobré party, která bude žít v kabině i mimo ni.