Přípravka U7
22/05/2022

U9: Všetaty – FK Pšovka „C“

V neděli jsme si zajeli na další mistrák do Všetat. Tedy… nejprve jsme dorazili do Kojetic, kde ale nikdo nebyl a kde jsme zjistili, že se proti Všetatům hraje opravdu ve Všetatech. Kdo by to byl řekl… takže proč Kojetice? No, původně měli opravdu tyto dva kluby nasadit do soutěže společný tým, ale sešlo z toho, zůstaly jen Všetaty a já si toho jaksi v oficiálním rozpisu soutěže nevšiml 🙄.

Nicméně Všetatští na nás počkali a zápas mohl začít. Nastoupili jsme v sestavě Šíma a Kryštof V. z U9 a Toník, Elian, Adam a oba Ondrové z U7. Zápas to byl velmi vyrovnaný od samého začátku až do konce. Konečně se mi zde splnilo to, co jsem si od nasazení našich nejpokročilejších kluků z U7 do okresního přeboru U9 sliboval – a sice že narazíme na o hlavu vyšší soupeře a abychom proti nim měli šanci uspět, budeme muset hrát fyzicky náročný a soubojový fotbal.

Zápas skončil naší těsnou prohrou 12:13 a vyzdvihnout je třeba hlavně výkon Toníka, který dal 9 gólů a opravdu hodně toho dneska oběhal 👍. Podařilo se mu i pár pěkných kliček a byl to zkrátka náš nejdůležitější hráč. Další, kdo zaslouží takovouto pochvalu, je Elian za svůj výkon v brance (chytal půlku zápasu). Statečně se vrhal po střelách i pod nohy útočících soupeřů a hodně toho pochytal. Ostatní kluci se taky snažili a srdnatě podstupovali souboje s převážně vyššími soupeři. Snad jen Kryštof se místy trochu hledal a jeho nasazení a zápal pro hru nebyly dneska nejvyšší.

Nemůžu ale nezmínit pro nás opět negativní atmosféru zápasu proti tomuto soupeři, kterou zde vytváří dospělí – ať už rodiče hráčů občasnými hrubými výkřiky, tak zejména trenér, který byl dnes zároveň rozhodčím. Mám neochvějný pocit, že zde učí děti hrát především na výsledek – o to tu jde a tomu je podřízena veškerá „taktika“. Trenér nasadil dvě děvčata ročníku 2012, jednu do branky a druhou na klasického stopera či „zametače“. Nutno říct, že vedle toho, že byly holky o hlavu vyšší než naši kluci, tak stoperka byla i výborně fyzicky připravená a jen tak někdo přes ni neprošel. Hrála dobře tělem a kluci od ní odpadávali jak kuželky na bowlingu. Přestože měl trenér soupeře k dispozici přes 10 hráčů, tato dívčina odehrála celý zápas, stejně jako dva také o hlavu větší kluci. Trenér střídal v podstatě na jednom či dvou postech, kde protáčel mladší děti.

OK, do toho jim mluvit nechci. Spíš mi vadil častý trenérův pokyn „PŘERUŠ“, zvláště když byl u balónu náš nejnebezpečnější hráč Toník. A pak taky tendenční způsob řízení utkání. V této kategorii by se měly některé drobné fauly a přestupky přecházet, aby hra plynula a děti co nejvíce hrály bez přerušování. To ale platilo pouze tehdy, kdy se něčeho takového dopustili domácí…Nikoliv však pro nás, na nás byl pan rozhodčí velmi přísný. Dokonce proti nám nařídil i penaltu – v této kategorii nevídaná věc… Hm, byl tam chumel před brankou, každý se tam snažil dosáhnout na míč, ale faul jsem tam žádný neviděl 😐. Kluci si stěžovali na nepískané fauly, otočené auty… no, bylo tam toho spousta.

Ale co, aspoň se to tentokrát obešlo bez sprostých slov (na rozdíl od prvního zápasu s tímto soupeřem na Pšovce). Po zápase jsme si ještě zakopali penalty a jeli jsme domů. Nezbývá než doufat, že se tu ten přístup k trénování mládeže změní, a příště to bude v tomto ohledu lepší. Pocit ze zápasu ve mně ale převládá dobrý – jak jsem psal výše, zahráli jsme si náročný, fyzický fotbal, což kluci k dalšímu fotbalovému růstu potřebují 😉.