Přípravka U9
05/01/2020

Začátek roku 2020 na turnajích v Neratovicích

Ročník 2012

FK Pšovka – Semily 5:1 (2x Pastyřík, 2x Moudřík, 1x Lechner)
FK Pšovka – Tišice 10:0 (3x Pastyřík, 2x Moudřík, 2x Dau, 2x Javůrek, 1x John)
FK Pšovka – Nera žlutá 1:1 (Dau)
FK Pšovka – Litoměřicko 5:4 (3x Pastyřík, 1x Dau, 1x Javůrek)
FK Pšovka – Ústí nad Labem 5:2 (2x Pastyřík, 2x Javůrek, 1x Moudřík)
FK Pšovka – Nera červená 1:1 (Javůrek)
FK Pšovka – Bášť 4:3 (2x Pastyřík, 1x Javůrek, 1x Moudřík)

Vzhledem k několika vstřeleným gólům v posledních sekundách zápasů bych to dnes ohodnotil následovně 🙂

Ba ne, myslím, že to bylo herně zasloužené vítězství, a to zejména díky skvělým výkonům Tondy s Péťou a velmi slušným od Tonyho, Fildy a Kuby. A tak kluci v této sestavě dotáhli k vítězství i Lukyho s Jirkou, kteří dnes byli po pravdě řečeno poměrně výrazně mimo hru. V systému 3+1 o mantinely zkrátka vítězila rychlost a bojovnost našich kluků, kteří dávali soupeřům jen velmi málo prostoru k vyniknutí. Sami jsme ale ze samé bojovnosti také příliš fotbalové krásy nepředvedli – to zkusíme postupně zlepšovat. Velkou pochvalu naopak zaslouží naši brankáři, kteří dělali to, co bylo třeba: hráli daleko z branky a odvážně rozehrávali. Absolutní korunu tomu nasadil Kuba, který v čase 12:58 posledního zápasu (hrálo se do 13:00) z pozice brankáře projel s míčem u nohy (a soupeřem za zády za stavu 4:3 pro nás) napříč celým hřištěm před vlastní brankou, zhruba půl metru od naší odkryté brány. Myslím, že Petra Moudříka na tribuně museli po tomhle představení křísit… 🙂 Ale svět patří odvážným a tentokrát se zadařilo!

Ročník 2011 (výsledky vždy nejprve A, poté B)

FK Pšovka – Bohemians 2012 3:4 (Kotík, Nguyen, Sochor), 1:4 (Šuchman J.)
FK Pšovka – FA Praha 3:2 (2x Nguyen, Sochor), 0:5
FK Pšovka – Březiněves 1:2 (Sochor), 0:10
FK Pšovka – Nera červená 4:5 (2x Nguyen, Sochor, Pexa), 1:8 (Šrytr)
Fk Pšovka – Nera žlutá 1:6 (Pexa), 0:13
FK Pšovka – Nera modrá 2:8 (Bánovčin, Páko), 2:8 (2x Šrytr)

Zde bych použil krapet jiné přirovnání, konkrétně zmíněno v refrénu této skladbičky, čas od 1:02 🙂

Ale ani tady není nic černobílé. Neuvěřitelnou akci Sochyho s Dejvem si budu pamatovat snad do konce života. Něco takového můj tým ještě nikdy proti silnému soupeři nepředvedl, přísahám! Takže áčko do útoku (pokud se zrovna dostalo k míči) velmi dobré, až jsem se někdy upřímně divil. Naopak do obrany naprostá katastrofa (která se dále a dále zhoršovala s postupujícím časem turnaje), úplný opak toho, co dokázali předvádět kluci r. 2012 dopoledne. Tragické výkony brankářů, jak z hlediska chytání, tak zejména rozehrávek a působení v roli obránce. Zejména ale bily do očí pomalé reakce na jakékoli herní situace. Hrozně dlouho trvalo, než jsme provedli jakoukoli činnost (napadání, změna směru hry), a tak jsme soupeřům jen s obrovskými obtížemi dokázali sebrat míč. A proto jsme taky neměli příliš příležitostí k tomu, abychom prokázali své útočné vlohy. A naopak, při naší ztrátě míče se nenašel nikdo, kdo by byl schopen rychle se vrátit do obrany a zachránit situaci. Obrovský kontrast proti Péťovi s Fildou, kteří dopoledne skákali všemožnými způsoby do střel, aby nedostali gól. Naštěstí to mám vše natočené a třeba si kluci uvědomí, kde je chyba, až sami sebe uvidí, jak nečinně postávají v různých částech hřiště…

U béčka mě výsledky nijak nepřekvapily, naopak mě (příjemně!) překvapily výkony. Většina kluků se s touto úrovní soupeřů setkala poprvé, a tak jsem se obával, že se budeme jen velmi obtížně vyhrabávat od vlastní branky. Zejména Fanda s Kubou ale drželi svými bojovnými výkony prapor týmu velmi vysoko a mohu s potěšením konstatovat, že tým dohrál turnaj se ctí. Samozřejmě chyběly fotbalové i pohybové kvality, ale to je něco, co poctivým tréninkem (dříve či později) doženeme. Jedno ale bylo s áčkem naprosto společné – tragické výkony brankářů. Mohu garantovat, že následujících pár týdnů budou kluci chodit z tréninků poměrně potlučení… 🙂

Sportu zdar!