Žáci U13
08/12/2021

ROZHOVOR: Vít Vlasák, U13

Ke kategorii U13 ses tuto sezónu posunul od U11. Vidíš mezi těmito kategoriemi nějaký podstatný rozdíl?

Jediná podstatná změna je podle mě v systému hry, hrajeme teď 7+1 (oproti předchozím 5+1), a hlavně na výrazně větší hřiště. To má za důsledek, že hra je mnohem běhavější a vidíme v ní více nahrávek – zkrátka další krůček k tomu, jak vypadá fotbal dospělých. Jinak co se týče toho, jak kluci trénují, tak je to spíš takový postupný vývoj. Spousta věcí z mladších kategorií zůstává, ale všechno musí být zase o kousek lepší než před rokem – nahrávky rychlejší, střely přesnější, souboje tvrdší, hlava soustředěnější…

A taky víc razíme přístup „tvůj fotbal, tvoje zodpovědnost“, takže namísto zpráv rodičům už řešíme spoustu věcí s kluky napřímo přes Whatsapp – včasné omluvenky, plnění fotbalových dovedností a další.

Vlastně úplně poprvé letos došlo ke sloučení ročníků 2009 a 2010. Podařilo se vám oba týmy dát úspěšně dohromady?

Já si to pochvaluju, myslím, že i kluci se už poznali a mají teď dobrou partu. A stejné je to i u trenérů. Každý z ročníků podle mě přinesl do toho společného „projektu“ něco: starší kluci bojovnost a touhu vyhrávat; mladší kluci zase více klidu a odvahy ve hře s míčem. No a když se to spojí, tak to občas vypadá celkem k světu . Pokud si kluci dokážou vzít od svých spoluhráčů to dobré a přidat to k tomu, co už umí, dokážou se za tu společnou sezónu hodně posunout.

Představ nám prosím svůj tým a hlavní cíle, kterých se snažíte v kategorii U13 dosáhnout.

Teď fungujeme v počtu 3 trenérů a 25 hráčů, to si myslím, že je akorát. Většina kluků chodí na všechny tři tréninky, pár jenom na dva, ale to proto, že to kombinují s dalším sportem (házená, judo, hapkido, ping-pong). Cílů je několik – co se týče těch sportovních, tak hlavně chceme klukům rozšířit obzory a naučit je hru chápat a přemýšlet o ní. Spousta z nich už je na fotbale 5/6/7 let, takže už nějaké ty zkušenosti mají. Teď je jenom potřeba je trošku nasměrovat, aby do veškeré své činnosti „dali mozek“. Takže se učíme taktické principy jako otáčení hry, vzájemné zajišťování, zahušťování prostoru a další.

A samozřejmě chceme využít ještě ten poslední rok nebo dva, kdy jsou kluci v takzvaném zlatém věku učení. Takže se snažíme, aby kluci rozvíjeli koordinaci a osvojili si co nejvíce pohybových vzorců, ať už s míčem, nebo bez něj. Za chvíli přijde puberta, a tam už to bude s učením nových pohybů krapet složitější.

No a poslední moje představa je ta, že kluci vycházející z U13 do starších žáků by už mohli být trošku osobnostmi – féroví, samostatní, zodpovědní, sebevědomí…

V soutěžích jste působili na dvou frontách – v krajském a v okresním přeboru. Pojďme se nyní podívat na výkony v krajském přeboru. Předpokládám, že s dosavadním 6. místem panuje spokojenost?

Určitě, jsme rádi, že jsme z toho srovnání vyšli v konkurenci 18 týmů takhle dobře. Přece jenom to byla velká neznámá, starší kluci si loni kraj kvůli covidu moc nezahráli, ti mladší zatím soupeřili spíše na okresní úrovni. Hlavně oceňuji, že nám soutěž přinesla spoustu vyrovnaných zápasů i konfrontaci s TOP týmy (ligová Football Talent Academy, finalista Ondrášovky Brandýs-Boleslav). Co se týče herního projevu, tak nejvíce nás trápily vyrovnané zápasy s fyzicky vyspělými soupeři, kdy nás opouštělo sebevědomí ve hře s míčem a naše hra se zvrhávala v nějakou šílenou nakopávanou.

Určitě budeme chtít zapracovat přes zimu na tom, abychom si byli natolik jistí v našem herním stylu, že ho při setkání s trochu těžším soupeřem neopustíme.

V okresním přeboru z toho bylo 5. místo z 9 týmů. Jaký je vlastně účel působení v této druhé soutěži?

V týmu je nás 25, na zápas jede vždy 11 lidí. Takže cílem je, aby mohli hrát i kluci, kterým něco chybí k tomu, aby se prosadili za áčko – technika, fyzické schopnosti, nebo zkušenosti, když třeba hrají krátce. Pro kluky je myslím úroveň soutěže odpovídající. Chceme hrát podle stejných principů, ať se jedná o áčko či o béčko, a samozřejmě vím, že to nebude vypadat stejně – v okrese bude hra pomalejší a bude v ní více nepřesností. Jediné, s čím se úplně nemůžu a nechci smířit, je občasný špatný přístup k zápasu a slabé nasazení u některých kluků. Pak to vede k tomu, že někdo nehraje ani za béčko, když si to nesrovná v hlavě. Prostě je potřeba převzít zodpovědnost za svůj výkon a své chování, už nejsme v minipřípravce.

Jaké máte plány na zimní část sezóny?

Teď jsme dali tři volné víkendy, aby si kluci odpočinuli od zápasového zápřahu. Dále nás čeká zimní liga venku na UMT a jeden vánoční halový turnaj. Pořád zůstáváme u tří tréninků týdně, z toho jeden máme v hale, kde se věnujeme míčové technice a gymnastice. Jednou týdně jdeme na hřiště, kde hrajeme hlavně menší i větší fotbalové hry. Poslední trénink věnujeme atletice – zaměřujeme se na správnou techniku běhu, skáčeme přes švihadlo, přes překážky, cvičíme na koordinačních žebřících, závodíme. Jednou jsme teď z důvodu špatného terénu zařadili i rozbor videa z našeho zápasu, to bylo takové příjemné zpestření.