A tak jsme vždy v dopoledních hodinách zkoušeli sporty, které mnohé z dětí zkusily opravdu poprvé v životě. Mezi takové patří například baseball či spikeball. Se starší skupinkou jsme zvládli i frisbee, rugby (které odnesl jeden zlomený prst… což popravdě nevím, zda považovat za úspěch, či selhání) a nohejbal… zatímco všichni jsme si s radostí vyzkoušeli oblíbený basket. Při návštěvě koupaliště si trenéři poprvé zahráli i teqball a jelikož nás tato hra (dá se říct ping-pong s fotbalovým míčem) celkem nadchla, tak už teď přemýšlíme, jak takový teqballový stůl dostat na naše hřiště.

Odpolední hodiny pak patřily částečně vědomostním kvízům ze sportovního prostředí (no, některé byly navázány i na trošičku netradiční sportovní odvětví, a tak jsme se v den, kdy byly k obědu ovocné knedlíky – lépe řečeno jeden obrovský knedlík – ptali na rekord v pojídání švestkových knedlíků. Tak schválně, kdo z Vás to ví?) a z větší části samozřejmě fotbalu. A protože se různé přihrávky, kličky, střely a vůbec fotbalové dovednosti učíme po celý rok, rozhodli jsme se to alespoň o prázdniny pojmout volněji a výrazně zapojit samotnou hru. A tak každý den probíhaly turnaje v různých počtech hráčů a samozřejmě s nezbytným losováním týmů.

Závěrem bych rád vyjádřil potěšení nad tím, že jsme v rámci možností (i přes mnohdy nepříznivé klimatické podmínky) přežili ve zdraví, a že kluci svým chováním mimo hřiště vesměs velmi dobře reprezentovali náš klub. To je ta nejdůležitější hodnota, na které musíme pracovat neustále a nesmíme usnout na vavřínech. Poděkování patří Mělnické krčmě za vydatnou stravu a samozřejmě našemu realizačnímu týmu ve složení Víťa, Gábič, Jirka a zdravotnice, fotografka, svačinářka a příležitostná hráčka Zuzka.

Za rok se těšíme na 2. ročník!

Za organizační tým
Karel Vlasák