Minirepublika je neoficiální soutěž pořádaná Jihočeskou FA a jejím smyslem je umožnit účastnickým týmům sehrát několik turnajů v rámci sezóny proti přibližně vyrovaným družstvům z různých koutů republiky. Vinou jedné termínové kolize a jednoho pozdního přeložení turnaje na pro nás opravdu hodně vzdálené místo jsme odehráli náš první turnaj teprve nyní v listopadu, zatímco většina ostatních týmů už dva turnaje odehrála. Hraje se systémem 7 + 1 na hřišti o rozměrech 60 x 40 metrů a s ofsajdy ve vápně, pro nás šlo tedy o úplnou novinku a byli jsme zvědaví, jak se s velkým hřištěm kluci popasujou.

Skupiny B Minirepubliky, do které jsme byli přiřazeni, se vedle nás účastní týmy SK Sparta Kolín, FK Hodonín, SC Xaverov a FC Kuřim a na tento turnaj, jehož jsme byli pořadatelem, jsme si místo odhlášeného Baníku Sokolov pozvali jako hosty tým SK Kladno. Turnaj jsme odehráli v sestavě: Adamišin, Černý, Haidinger, Husák, Kalabus, Kunta, Semelka, Šišaj, Thun, Urbánek M. a Urbánek Š.

SK Sparta Kolín - FK Pšovka 0:0
Branky: -

FK Pšovka - SK Kladno 1:0
Branky: Černý

FK Pšovka - SC Xaverov 0:3
Branky: -

FK Pšovka - FK Hodonín 2:2
Branky: Černý 1x, Haidinger 1x

FK Pšovka Mělník - FC Kuřim 2:1
Branky: Husák 1x, Kunta 1x

Na naše první vystoupení v této těžké skupině Minirepubliky to výsledkově nebylo špatné, v předvedené hře jsme však jednoznačně měli rezervy. Samozřejmě je třeba brát ohled na to, že kluci nejsou na tento system ještě zvyklí, a třeba hned první utkání proti Kolínu tomu odpovídalo. Kolíňáci byli více na míči a dostávali nás pod tlak. Dobře si přihrávali a lehce se dostávali na naši útočnou polovinu. Za bezbrankovou remízu jsme tedy byli určitě radši my, protože jsme se k ní převážně probránili.

Podobně jsme si vedli proti Xaverovu, který se však dokázal prosadit gólově. Zhruba od momentu, kdy jsme inkasovali druhý gól, začali kluci hrát nakopávanou z obrany na hroťáka v naději, že ten dokáže utéct a proměnit nějaký nájezd. To ale není dobrá taktika a kluci se k ní uchýlili, přestože jsem je od toho před turnajem zrazoval. Samozřejmě, že jsme takto především ztráceli balóny… na nebezpečný nájezd došlo jen jednou nebo dvakrát. V tomto duchu jsme pokračovali rovněž v zápase s Hodonínem, a to zhruba od jeho poloviny až do konce. V úvodu se nám podařilo vstřelit dva góly, soupeř byl ale kvalitní a nijak ho to nepoložilo. Naopak, začal stupňovat tempo a zatlačil nás na vlastní polovinu. A protože se obránci chtěli co nejjednodušeji osvobodit, opět se uchýlili k nákopům na hroťáka. Moc se na to nedalo dívat, nakonec jsme zase byli rádi za remízu.

Odehráli jsme ale i dva vítězné zápasy, v nichž naše hra vypadala o mnoho lépe. S Kladnem to bylo velmi vyrovnané a kluci se snažili hrát kombinačně… místo nákopů hráli často nakrátko a k soupeřově bráně se dostávali po nápaditých akcích. Ani Kladeňáci ale nehráli špatně, takže šlo o celkem pěkný zápas. Totéž lze říct o utkání s Kuřimí, které hodnotím jako naše nejpovedenější. Vyhráli jsme sice jen o gól, ale troufám si říct, že jsme měli navrch. Kombinační hra a bojovnost nás zdobila, přestože šlo o poslední zápas a kluci už museli cítit únavu.

Takže celkově jsem rád za tyto zkušenosti, čím víc budeme zkoušet tento herní systém, tím nám to půjde lépe. Dneska jsme si třeba vyzkoušeli, co to je ofsajd a co může mít za následky - při přímém kopu ze zajímavé vzdálenosti se Ondra postavil až těsně před gólmana, za všechny obránce. Přestože se míče nedotkl, tak se cloněním brankáře zapojil do hry a Tondův gól z přímáku tak neplatil. Klukům jsme to vysvětlili a jelo se dál… Budeme se takhle učit za pochodu.