23_20230421_092021.png
134_20230326_191442.jpg

U11: Ovčáry a Brandýs

O poslední víkend před začátkem mistráků jsme vyjeli za zápasy na východ - konkrétně do Ovčár a Brandýsa. Podívaná to byla velmi zajímavá. :)

TJ Sokol Ovčáry - FK Pšovka B 4:12 (1:6, 1:3, 2:3)
Sestava: Postl, Kaftan, Moravec, Kostecký, Krejčí, Vondrák, Saibic
Branky: 4x Kostecký, 3x Postl, 3x Krejčí, 1x Kaftan, 1x Saibic.

Tohle byl podle mě nejhorší zápas světa, ve kterém kdy byl angažován trenér s A-licencí. Doufám, že to vidělo co nejmíň lidí. Čistá hrůza, těžko hledám nějaká pozitiva.

V první třetině soupeři jen stáli u své branky, ve zbytku zápasu se už pohybovali ve velkém chumlu po celém hřišti. A to byl náš konec... absolutně jsme nedokázali spolupracovat, jakkoli si nabíhat a nebo aspoň míč kopat do volného prostoru a pak za ním běžet. Nedokázali jsme si ani držet pozice a tím alespoň trochu velký chumel rozpustit. A už vůbec se v naší sestavě nenašel nikdo, kdo by to dokázal usměrnit správným směrem. Ikdyž si myslím, že minimálně Ája a Max už chápou hru alespoň natolik, aby dokázali křiknout "nahraj", nebo "naběhni si", nebo "obsaď si hráče". Ale bohužel, žádná spolupráce se nekonala a to až do závěrečných penalt, kdy jsme předvedli, že dokonce ani kopnout na bránu neumíme s plným zaujetím a s touhou dát gól. Obecně byl můj dojem takový, že se nejvíc ze všeho bojíme míče (ještě víc než pavouků), potom se hodně bojíme spoluhráčů a trochu se bojíme taky protihráčů a rozhodčího. Trenéry naopak máme z nějakého důvodu úplně u zadku. 

Pochvalu mám pro Vášu, který prokazuje viditelnou snahu vnímat pokyny a zlepšovat se. U ostatních jsem dnes tuhle schopnost vůbec nepozoroval. Samozřejmě ale nic nevzdáváme a od zítřka budeme zase pracovat na tom, abychom za týden na domácím hřišti dokázali předvést mnohem lepší fotbalovou parádu. :)

FK Brandýs nad Labem (r. 2013) - FK Pšovka A 9:7 (1:3, 4:2, 2:0, 2:2)
Sestava: Pecka, Kupčo, Navrátil, Jakeš, Šmucr, Prejzek, Vojan.
Branky: 2x Jakeš, 2x Pecka, 2x Šmucr, 1x Vojan.

...já jsem si přejel o pár kilometrů dál, u dobrého oběda jsem se trochu uklidnil a těšil jsem se na další mač. :) Viděli jsme zápas, ve kterém jsme měli výraznou fyzickou převahu - skoro to vypadalo, že hraje mladší přípravka proti starší, ačkoli ročníkově to bylo skoro na stejno. Ale ukázalo se, že v našem případě velikost neznamená tu největší výhodu - tedy úspěšnost v osobních soubojích.

Narozdíl od dopoledne se hrál fotbal. První sestava soupeře dokázala dobře pracovat s míčem a byla asi o trochu lepší než my. Druhá sestava byla slabší (taky tam byli i někteří kluci ročníku 2014), ale v závěru zápasu jsme už naši herní převahu proti této sestavě nedokázali proměňovat v góly, a tak jsme prohráli.

Co se týče výkonu, tak mně se to celkem líbilo. :) Třeba náš první gól padl po krásné akci přes celé hřiště a obecně tam těch pěkných akcí bylo celkem dost. Na druhou stranu se ale nedivím ani Zdeňkovi, který byl v průběhu druhé poloviny zápasu dost naštvaný. Kdybych naše kluky neznal, tak bych taky byl... byla tam totiž opět spousta momentů, kdy jsme pozdě reagovali na situace (zejména rohy a auty soupeře) a prostě to vypadalo, že je nám fakt jedno, jestli gólu zabráníme, nebo ne. Při práci s míčem jsme se někdy chovali nepochopitelně: Viditelně nám docházely síly, ale přesto jsme se pouštěli do vyčerpávajících a nic neřešících protlačovaček skrz soupeře. Z tohoto pohledu to určitě dobré nebylo, na druhou stranu si ale myslím, že například oproti finále zimní ligy (které jsme odehráli v obdobném složení), to bylo o kousek lepší.

Pochvala za výkony všech tří brankářů, o které jsme se mohli opravdu opřít. Líbil se mi také Šmíca uprostřed pole a dobré momenty měli všichni hráči po celý zápas. To ale nic nemění na tom, že to hrajem jak holky (sorry, holky). :)

Sportu zdar!