Druhé kolo KP jsme uspořádali o možná posledním opravdu letním víkendu na Pšovce. Kluci si odskočili z kolotočů na Vinobraní odehrát pět pětadvacetiminutových zápasů v odpoledním vedru s kvalitními soupeři… Přes zjevnou únavu se však potom někteří z nich vrátili zpět do centra města utratit další tisícovku na hali-gali, twisteru apod. Toto kolo jsme odehráli v sestavě: Adamišin, Černý, Haidinger, Husák, Kalabus, Kunta, Semelka, Urbánek M. a Urbánek Š.

FK Pšovka - TJ Pátek 2:3
Branky: Adamišin 1x, Kalabus 1x

FK Bohemia Poděbrady - FK Pšovka 4:6
Branky: Kalabus 3x, Haidinger 2x, Adamišin 1x, Černý 1x

FK Pšovka - SK Jičín 2:2
Branky: Adamišin 1x, Haidinger 1x

SK Kosmonosy - FK Pšovka 2:6
Branky: Černý 3x, Haidinger 1x, Kalabus 1x, Urbánek Š. 1x

SK Union Čelákovice - FK Pšovka 3:5
Branky: Urbánek Š. 2x, Černý 1x, Husák 1x, Kunta 1x

Zápas s Pátkem byl opět velmi vyrovnaný, tentokrát jsme však o gól prohráli my. Remíza by utkání slušela více, udělali jsme však jednu větší chybu při rozehrávce, kterou soupeř potrestal, a tak si vyhrát zasloužil. V zápase s Bohemií Poděbrady jsme měli převahu a celkem v klidu kontrolovali jeho průběh. V závěru soupeř snížil z penalty, kluky to ale nijak nerozhodilo a výhru si pohlídali.

To utkání s Jičínem bylo dramatické, byť branek moc nenabídlo. Šli jsme celkem brzo do vedení 1:0, hráli sympaticky, postupně ale začal soupeř zvyšovat obrátky a vyrovnávací gól visel ve vzduchu. Pomohly nám skvělé zákroky Mikyho a také branková konstrukce, nakonec jsme ale snahám o dobytí naší brány podlehli a brzo na to soupeř obrátil skóre ve svůj prospěch. V době okolo poloviny zápasu jsme se často jen osvobodili z tlaku nákopem na soupeřovu půlku a naše hra působila ustrašeně. Nicméně zlomit jsme se nenechali… Jičínské postupně možná trochu ukolébalo vedení a nám se podařilo vrátit se do zápasu. Kryštof předváděl dravé průniky, které skončily několika nevybíravými fauly, až nakonec zápas pro zranění nedohrál. Nicméně v závěru byla naše zlepšená hra korunována gólovým úspěchem Tea, a tak jsme se s tímto silným soupeřem rozešli smírně.

Potom následoval trochu oddychový mač proti týmu Kosmonos, aby naše učinkování v turnaji vygradovalo dalším dramatickým soubojem, tentokrát s Čelákovicemi. V zápase s houževnatě bránícím soupeřem jsme dvakrát prohrávali, 0:1 a 1:2. Na některých klucích byla vidět počínající frustrace, ale opět se podařilo jí nepodlehnout a nakopnout se ke zlepšenému výkonu. V samotném závěru se podařilo odskočit soupeři o gól a protože se kvůli zranění jednoho z čelákovických hráčů nějakou dobu nehrálo, nastavili jsme minutu nad rámec hrací doby. Během ní jsme přidali ještě pojišťovací branku a byl konec.

Fotbal v U11 už se na této úrovni nehraje v rukavičkách, souboje často bolí a postupně si budujeme odolnost. Věřím, že časem bude ubývat nářku a kluci se v hlavách přenastaví tak, že tvrdost soupeře už je jen tak nerozhodí. Mám pocit, že v této fázi je náš fotbalový rozvoj hlavně o psychice, protože co se týče dovedností, tak na tom ve srovnání s týmy, se kterými se utkáváme, nejsme špatně. Uvidíme tedy, jakým tempem se budeme v tomto posouvat.

Celkově jsem byl s předvedeným výkonem spokojen. Oproti turnaji v Nymburce jsme se v těžkých zápasech při tlaku soupeře nepodělali a kluci v nich tentokrát, až na utkání s Pátkem, dokázali zvrátit nepříznivý vývoj. Z individuálních výkonů bych vypíchl našeho gólmana Mikyho, který zachytal s přehledem na čáře a předvedl několik dobře načasovaných výběhů, jimiž zmařil soupeřům velké šance.