23_20230421_092021.png
81_20230212_220925.png

ROZHOVOR: Marian Krejčík, U9

Začněme u tvé aktivní fotbalové kariéry, která mimochodem stále ještě neskončila. Kde všude jsi hrál a na které období máš nejlepší vzpomínky?

V podstatě jsem, kromě krátkých přestávek, celý život “šopečák”. V mladším dorostu a mladších žácích jsem hrál za EMĚ Mělník – Pšovka totiž tenkrát neměla tolik mládeže. Další přestávkou byla doba, kdy si mě vybrali do Štětí, kde jsem hrál Divizi a Krajský přebor. Tam jsem byl cca 3 roky. No a od té doby jsem zpět na Pšovce, kde nyní aktivně hraji za B-tým. Ale jak dlouho ještě hrát budu, to nevím. Záleží, co mi zdraví dovolí. Pokud to už nebude ono, přenechám rád místo mladším.

Nejvíce ve své kariéře vzpomínám na období dorostu, kdy nás trénoval pan Drápal a my postoupili do Krajského přeboru. Ale určíiě je těch vzpomínek mnohem víc. V dospělosti třeba i na rozlučky se sezónou. ?

Jak ses dostal k trénování dětí? A jak se psychicky vypořádáváš s tím, že fotbal dětí a dospělých je úplně něco jiného?

V podstatě jsem nikdy nepřemýšlel nad tím, že bych trénoval děti. Ale když začali moji synové chtít hrát fotbal, Pšovka byla díky Karlovi Vlasákovi první volba. Líbilo se nám, jak děti vede. No a když kluci začali trénovat, byl už to jen krůček k tomu, abych se aktivně zapojil do trenérské činnosti. Nejprve mě Karel oslovil s asistencí a po čase jsem byl hlavním trenérem U7. Lidí kolem fotbalu není nikdy dost, a tak jsem i rád, že jsem mohl pomoci. Velkým bonusem je, že trávím čas se syny a mám je stále pod dohledem.

Nemyslím si, že by mezi dětským a dospělým fotbalem byl až tak velký rozdíl. S dětmi se musí jen více pracovat a vysvětlovat, aby chápaly, co po nich člověk chce. Věděl jsem, že to nebude úplně jednoduché, ale jsem spíš kliďas, tak mi to nijak nevadí. Ono i u dospělých to musí být kolikrát o nervy…

Představ nám prosím svůj tým. Kolik máš v týmu hráčů a jak jsou staří?

Momentálně trénuji skupinu U9, to jsou děti ročníku 2013 a 2014. Plus s námi trénuje jeden kluk ročníku 2015, Fanda Váňa. Je to kvůli tomu, že se starším spoluhráčům vyrovná a s těmi mladšími by se v tuto chvíli pravděpodobně tolik nerozvíjel. V U9 máme na soupisce celkem 27 dětí, z toho 3 děvčata. Naše řady se rozšířily po podzimním náboru, kdy se k nám do týmu přidalo alespoň 6 nových dětí.

Co je hlavním cílem tvé kategorie a na co se nejčastěji zaměřujete v tréninku?

Děti ročníku 2014 si osvojují hru v rozestavení 4+1. Starší děti ji pilují. V tréninku se také hodně soustředíme na rozehrávku od branky. Většina dětí, kteří přišli z kategorie U7, totiž v loňské sezóně na brankáře vůbec nehrála. V tréninku ale nezapomínáme také na pohybové dovednosti, trénujeme obratnost, rychlost i sílu. Mnohem více také trénujeme s míčem, než v kategorii U7. Cílem letošní sezóny je osvojit si pořádně hru, aby všichni přesně věděli, kde mají své pozice – útočník, obránce, zvládali rozehrávku a pomáhali si přihrávkou.

Jak probíhají zápasy v kategorii U9 a na jaké úrovni jsou naši kluci v porovnání se soupeři?

Myslím si, že co se týká zápasů, tak se nemáme za co stydět. Vyrovnané zápasy hrajeme s takovými týmy jako jsou Neratovice, Velvary (což je farma Bohemians 1905), nebo i s Roudnicí nad Labem. Zápasy máme rozdělené s trenérem Zdeňkem Jakešem. Ten jezdí na zápasy s A-týmem, tedy ročníkem 2013 a já s B-týmem, ročníkem 2014. Letos jsme si vyzkoušeli i Ondrášovka cup pro děti ročníku narození 2013. Spolu s týmy Velvar a Litoměřicka jsme postoupili do druhého kola, a to i s handicapem, kdy jsme měli tým složený z ročníku 2013 a 2014. Tudíž děti hrály proti starším soupeřům a rozhodně se ve hře neztratily. V současné době hraje ročník 2013 Zimní ligu U9 v Praze, kam s dětmi jezdí druhý trenér Zdeněk Jakeš. A myslím si, že si tam vedeme skvěle. Zatím jsme nenarazili na soupeře, který by nám dělal nějaké větší problémy. Ale super je, že si děti vyzkouší hrát zase proti jiným týmům, než hrály doposud. Pro mladší ročník 2014 domlouváme přátelské zápasy v našem okolí.

Jak jsi spokojen s celkovým fungováním týmu na podzim 2021?

Celý tým U9 tvoří v podstatě 27 dětí, moje maličkost a další tři trenéři/asistenti a to Zdeněk Jakeš, František Váňa a Ladislav Werner. Všichni si myslím, že tvoříme skvělý celek a tým funguje, jak má. Musím všechny děti pochválit, že se snaží a je na nich vidět, jak se zlepšují. Tréninky je vesměs baví a děti mají o fotbal zájem, což je pro nás v tuto chvíli nejdůležitější.

Co Vás čeká v průběhu zimy a následně v jarní části sezóny?

Momentálně máme (stejně jako v létě) týdně 3 tréninky – dva v halách a jeden venkovní. Ale uvidíme, jak dlouho venkovní trénink bude možný vzhledem k počasí. Oproti venkovním tréninkům se v halách více zaměřujeme i na posílení středu těla a další pohybové dovednosti. Zkrátka na obecnou fyzickou zdatnost. Pro zpestření, a také aby nás tréninky neomrzely, hrajeme i florbal.

Na jarní část sezóny plánujeme vytvořit ještě hráčskou skupinu C, aby se na zápasy dostaly všechny děti a měly tak motivaci k lepším výkonům.